Úvěry

Bankovní úvěry jsou určeny jak pro podnikatele, tak pro fyzické osoby. Získání bankovního úvěru je podmíněno několika přísnými kritérii, které se u každé banky liší. Pro podnikatele bankovní úvěry často znamenají hlavní zdroj financování. Bankovních úvěrů je celá řada, liší se dobou splatnosti, způsobem zajištění nebo výší úrokové míry, které se stanovuje podle klientovi bonity, tzn. schopnosti splácet své závazky.

Bankovní úvěry občanům mohou být účelové a bezúčelové. Čerpání účelových bankovních úvěrů je vázáno na konkrétní využití, například na rekostrukci domu, nákup auta nebo refinancování stávajícího úvěru. Bezúčelové bankovní úvěry, též osobní půjčky, mají většinou formu spotřebitelského úvěru a finanční prostředky lze využít na cokoliv. Klient by se měl připravit na poměrně zdlouhavou proceduru, při které banka pomocí různých kritérií zjišťuje klientovu bonitu. Základní kritéria představuje doložení příjmů žadatele minimálně za poslední tři měsíce, ručení třetí osobou nebo nějakým movitým či nemovitým majetkem. Klient u nebankovního úvěru nesmí mít záznam v registru dlužníků. Mezi nepodnikatelské bankovní úvěry rovněž patří hypoteční úvěry, které zpravidla slouží na nákup bytu či domu a mají dlouhodobou splatnost.

Bankovní úvěry podnikatelům se dělí podle podle subjektu příjemce úvěru – pro drobné živnostníky, malé a střední podniky a velké podniky. Pro podnikatele jsou připraveny tři základní druhy bankovních úvěrů. Jsou to provozní, investiční a kontokorentní úvěry. Provozní úvěr je určen k financování běžných nákladů firmy, jako jsou napříkad nákupy materiálu, financování pohledávek nebo výplaty zaměstnancům. Čerpán je průběžně podle aktuálních potřeb firmy do určité výše. Většinou se jedná o krátkodobé úvěry se splatností do jednoho roku, ale banky dobu splatnosti běžně prodlužují. Minimální výše se pohybuje od několika sta tisíc korun a ručí se směnkou. Investiční bankovní úvěr slouží na pořízení nějakého investičního celku, například stroje, nemovitosti atd. Výše úvěru a úrokové sazby se určuje podle bonity klienta. Jedná se většinou o střednědobé a dlouhodobé úvěry. Kontokoretní úvěr slouží k financování mimořádných výdajů. Jeho výše se určuje podle ročního obratu peněz na účtě. Banky požadují, aby byl účet srovnán do plusového stavu vždy za 2 – 6 měsíců. Nevýhodou kontokorentního úvěru jsou vyšší úroky.

Zatímco občan předkládá především potvrzení svých příjmů, podniky bance při udělování bankovního úvěru poskytují informací daleko více. Jde hlavně o učetní výkazy, jako jsou například rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash flow, daňové přiznání atd. Dále podnikatelský záměr, obecné informace o firmě, finanční plán nebo třeba informace o předmětu financování.